Zpráva o činnosti dorostu za rok 2010

 

 

  

Vážené hasičky, vážení hasiči, vážení hosté. Dovolte mi, abych pozdravil výroční valnou hromadu a seznámil vás s činností dorostu pro rok 2010.

Aktivní dorostenci byli letos tři. Pavel Fait ml., Tereza Nováková a David Dopirák. Pavel se spolu s Terezou 19.6. zúčastnili krajského kola dorostu jako jednotlivci. Pavel se v běhu na 100m s překážkami umístil s časem 22,16 na 11. místě, v tzv. dvojboji kde závodník překonává na stometrové trati překážku okno a přenáší hasicí přístroj, byl na 12. místě s časem 19,61. Součástí soutěže je ještě test z požární ochrany, kde měl 5 chyb. Celkově tedy obsadil 11. místo. Tereza ve "stovce" zaběhla čas 23,96, který jí stačil na 16. místo. V dvojboji se popasovala s nástrahami za 24,00 a obsadila místo 17.. V testech udělala 2 chyby. V celkovém součtu pořadí tedy obsadila 19. místo. Pavel se ještě zúčastnil tradičního výstupu na domažlickou věž. Se 194 schody v nohách, s dýchacím přístrojem na zádech a zásahovou hadicí v ruce se v kategorii do 30ti let umístil na 33. místě.

Kvůli přehlednosti jsem si dovolil oddělit výkony Davida Dopiráka, tedy mě, a dále Vám přiblížím sezonu z mého pohledu. Celkem jsem se zúčastnil 26 závodů, za 7 různých sborů. Ne, že bych nectil sbor domovský, ale v zájmu účasti na co nejvíce závodech jsem běhal i za týmy jiné.

Samotná sezona pro mě začala už v zimě 2009. Ať už v Plzni na stanici Košutka, kde trenink začínal s hrablem v ruce, nebo v podobě soustředěních s krajským výběrem HZS a v neposlední řadě také dlouhé hodiny strávené v tělocvičně základní školy v Holýšově. V jarních měsicích jsem jezdil trenovat ještě do Domažlic. Tato svědomitá příprava potvrdila, že s prací přichází také koláče.

10.4. se konal již zmíněný výstup na domažlickou věž. Cílem bylo minimálně obhájit loňské druhé místo, což se mi s časem 1:30,00 podařilo.

Ve dnech 24.-25.4. se otevřela brána do nové sezony v Jablonci nad Nisou kde se konalo halové mistrovství České republiky. Zde jsem si zaběhl na "stovce" svůj první čas pod osmnáct sekund a to jsem ještě netušil, že čas 17,99, který stačil na 45. místo, bude ze závodů můj nehorší za celý rok. Zaběhl jsem si zde i štafetu 4x100m za družstvo HZS Plzeňského kraje se kterou jsme se po chybě na prvním úseku umístili na 18.místě.

8.5. v Plzni odstartovala serie závodů Českého poháru velkopopovického kozla v běhu na 100m s překážkami (dále jen český pohár). Z Jablonce jsem věděl, kde mám slabá místa a poctivě jsem na nich zapracoval. To se odrazilo ve výsledcích. Čas 17,50 z prvního pokusu jsem pokusem druhým vylepšil na 17,20 a tak jsem si za 21.místo připsal do seriálu první body.

9.5., tedy den po českém poháru se na stejném místě konaly tradiční dorostenecké závody "Memoriál Vendulky Fránové". Zde mi ego nabité ze soboty spadlo hned v prním pokusu, když se mi nepodařilo zapojit rozdělovač. V dalších čtyřech pokusech jsem se však už nemýlil a tak jsem vzešel jako dvojnásobný vítěz. Za nejlepší čas dne, když jsem prorazil hodnotu sedmnácti sekund o tři setiny a za vítěze vyřazovacího pavouka.

21.5. byl do třetice v Plzni "Memoriál Milana Kružíka". První části, výstupu na věž, jsem se zúčastnil pouze jako divák. V druhé části, běhu na 100m, jsem si však opět posunul osobní maximum na 16,90. V kategorii mužů však tento čas stačil až na 13. místo.

 

12.6. jsem vyrazil až do dalekého Moravského Berouna na druhé kolo českého poháru. Zdejší škvárová dráha, která odradila mnoho závodníků, mi nesedla a tak jsem si doběhl v čase 17,65 pro 18. místo a dalších pár bodů.

 

17.6. přišla obrovská rána. Trenink před krajskou soutěží, postupovou na mistrovství české republiky, jsem si při neštastném pádu z kladiny natáhl vaz v kotníku a tak na nějaký čas byly pro mě závody a také tréninky pasé. Mé dosavadní výkony mi však účast na mistrovství zajistily alespoň pod hlavičkou SDH Obora.

 

5.7. v Hlinsku proběhla zkouška kotníku před samotným mistrovstvím. První pokus jsem doběhl v bolestech  v čase 17,23 a druhý jsem už raději neběžel. Tento čas stačil v kategorii dorostu až na druhé místo.

10.-11.7.. Dva nezapomenutelné dny v Litomyšli, kde se konalo mistrovství České republiky dorostu. Hned první den jsem si mezi 148 závodníky s ovázaným kotníkem doběhl s časem 17,13 pro titul mistra České republiky v běhu na 100m s překážkami. Boj však nebyl jednoduchý. První pokus jsem doběhl v čase 17,03, ten však byl uznán jako neplatný kvůli ulomené nožičce od rozdělovače a tak musel být pokus druhý o to jistější. Druhý den jsem přidal ještě dvě stříbrné medaile a to za štafetu 4x100m a za celkové hodnocení.

17.7. okresní soutěž mužů Domažlice. Zde jsem byl za Horní Kamenici členem vítězné štafety a obsadil jsem  4. místo v běhu na 100m překážek. Celkově jsme vyhráli a postoupili do kola krajského.

7.8. jsem vyrazil do Kamence u Poličky, kde se konal nejobsazenější a nejprestižnější závod českého poháru. Oblíbený je tím, že se finálové rozběhy nejlepší “šestnácky” běží za umělého osvětlení v pozdních večerních hodinách. I zde se zadařilo a po 6 rozbězích jsem si doběhl pro 4. místo. Chyběly pouhé dvě setinky a mohlo to poprvé zacinkat i za muže. Moje časy - několik setinek nad “sedmnáctkou“- sice nikterak nevynikali mezi ostatními, ale ve vyřazovacích rozbězích vítězí především chladná hlava u tu jsem si udržel i když proti mně stálo na začátku 178 mužů.

13.8. byl v Hradci Králové tradiční “Memoriál Josefa Romportla a Vlastimila Málka”. Zde jsem poprvé závodil i ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže. Nezkušenost byla znát a tak jsem s časem 21,53 obsadil až 70. místo. Nemyslím si, že to bylo způsobeno nervozitou z něčeho, co jsem ještě nikdy na závodech neběžel, spíše to bylo tím, že je tato disciplína, pánové a dámy jistě prominou, těžká jako prase J Ještě před samotným výstupem se běhali stovky, kde jsem si opět vylepšil rekord na 16,85. Konkurence však byla velká a tak jsem do finálového pavouka postupoval až z 13. místa. Ve finále jsem spadl z bariéry a tak jsem se dál neprobojoval.

21.8. krajská soutěž mužů za Horní Kamenici v Plzni. Zde se po nepovedeném požárním útoku nepodařilo zopakovat vítězství z minulého roku. Ve stovkách jsem se umístil na místě sedmém.

4.9 bylo možné naposled získat nějaké ty bodíky do českého poháru v Pacově. Ani jeden pokus se mi nepovedl podle představ a tak jsem byl nakonec až 9. s časem 17,12 a celkově jsem v českém poháru obsadil z 361 zúčastněných 16. místo. To, vzhledem k tomu, že jsem vynechal 2 ze 6 závodů seriálu, beru jako úspěch.

2.10. se v Karlových Varech konal „Den požárního sportu aneb hasiči běhají pro zdravotně postižené“. Poslední stovkové závody veleúspěšné sezony 2010 se vyvedly naprosto dokonale. Prvním pokusem jsem stanovil svůj nynější rekord v běhu na 100m s překážkami a sice 16,75s, kterým jsem se dostal do finálového vyřazovacího pavouka, kde jsem soupeřům nedal šanci a tak jsem si doběhl pro svou první jedničku i v kategorii mužů. Závodu se účastnil i Milan Lavička, který se umístil s časem 17,59s na 5. místě.

Mimo to jsem se pravidelně účastnil Západočeské hasičské ligy, prestižního seriálu závodů v požárním útoku. V celkem 14ti závodech napříč plzeňským krajem jsem v pozicích proudaře dopomáhal k úspěchům střídavě v dresech Horní Kamenice, Obory, Hubenova A, Hubenova B a Hejné.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na mých úspěších. Zvláštní dík patří sboru a to především za zprostředkování dopravy a zázemí. Dík patří i ZŠ Holýšov za možnost zimní přípravy v místní tělocvičně. Do příští sezóny mohu slíbit jen jediné a to ještě větší dřinu, která se doufejme opět projeví ve výsledcích. Chtěl bych objet všechny závody českého poháru, co nejvíce závodů ligy ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže a v plánu mám také několik závodů nejvyšší soutěže v požárním útoku a sice extraligy České republiky. A nějaké předsevzetí? V tomto roce se začíná sestavovat reprezentační tým dobrovolných hasičů, který bude hájit české barvy v roce 2013 na světových hasičských hrách. Tím je můj cíl jasně stanoven. Chtěl bych všem přítomným popřát do nového roku mnoho štestí, zdraví a spokojenosti.  Děkuji za pozornost.